|
|
Europeizace azylového práva
Pifflová, Viktorie ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Europeizace azylového práva Abstrakt Obsah této diplomové práce je zaměřen na vývoj azylové politiky Evropské unie, jakožto nejmladší, ale nejrychleji se rozvíjející unijní politiky. Vzhledem k tomu, že oblast azylového práva je velmi ovlivněna pronikáním unijní legislativy do vnitrostátních právních řádů členských států, je možné tuto právní oblast označit jako silně europeizovanou. Práce si klade za cíl dokumentovat proces europeizace azylového práva skrze budování regionálního subsystému ochrany uprchlíků v evropském prostoru, nazývaného Společný evropský azylový systém, zkráceně SEAS. Diplomová práce je rozdělena na úvod, sedm kapitol a závěr. První kapitola osvětluje jednotlivé základní pojmy, se kterými práce pracuje, a zároveň vyzdvihuje nutnost nahlížet na oblast azylového práva prizmatem tří vrstev, které se navzájem prolínají, ovlivňují a doplňují. Těmito vrstvami je rozuměno právo mezinárodní, unijní a vnitrostátní. Z tohoto důvodu jsou uvedeny hlavní mezinárodně právní pilíře, které podpírají unijní azylové acquis. Následující kapitoly se již věnují samotnému pojmu Společného evropského azylového systému a azylové politice EU. Snaží se tak podchytit základní koncepční myšlenky, které stály za potřebou vybudování tohoto systému. Vzhledem k tomu, že SEAS byl budován progresivně po etapách,...
|
|
|
Evropeizace českých, polských a slovenských medií v kontextu tří krizí
Rosenfeldová, Jana ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Gregor, Miloš (oponent) ; Havlík, Vlastimil (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na zjištění úrovně a podoby evropeizace českých, polských a slovenských médií v intenzivních fázích tří krizí - migrační krize, pandemie koronaviru a války na Ukrajině. Teoretickým východiskem práce jsou přitom teorie veřejné sféry, jejíž funkční varianta je v kontextu "evropského komunikačního prostoru" považována za prostředek, resp. nutnou podmínku k odstranění nejrůznějších deficitů Evropské unie, zejména deficitu demokratického. Z různých přístupů ke konceptualizaci tzv. evropské veřejné sféry je pro výzkum v této práci volen přístup evropeizační, jehož perspektivou je evropská veřejná sféra chápána jako síť národních veřejných sfér, které se stále více "evropeizují", a jenž se při empirických snahách o detekci evropské veřejné sféry opírá o jednotlivá národní média. Paralelní kvantitativní a kvalitativní obsahová analýza příspěvků publikovaných na sociální síti Facebook šesti českými, polskými a slovenskými mainstreamovými médii v počátečních fázích jednotlivých krizí zjišťuje různé úrovně evropeizace napříč krizemi, které reflektují odlišnou úroveň kompetencí, jimiž EU v jednotlivých krizích disponovala. Zároveň ukazuje, že unijním tématům a aktérům se podařilo prosadit i v rámci facebookových agend jednotlivých zpravodajských médií, tedy v prostředí, které se...
|
|
|
Komparace europeizace v oblasti justice a vnitra v Moldavsku a na Ukrajině
Palkovský, Adam ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá teoretickým konceptem europeizace v kontextu ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. Ambicí této práce je porovnání relativní úrovně europeizace v oblasti justice a vnitra v Moldavsku a na Ukrajině a následné zasazení do kontextu ruské agrese. Cílem této diplomové práce je zjistit, zdali byly obě země před obdržením kandidátského statusu dostatečně europeizované, nebo byl tento krok EU reakcí na ruskou agresi. Teorie europeizace byla vybrána proto, neboť zkoumá proces, jenž je pro přistoupení do EU klíčový. V tomto případě byla definována jako míra aproximace národních legislativ k acquis EU v oblasti justice a vnitra. Integrační proces je přirozenou reakcí států na vnější hrozby, ale zároveň příležitostí k ekonomické integraci a společné prosperitě. Tato práce tedy zkoumá motivace, ale i překážky, které formují vzájemné bilaterální vztahy mezi EU a zeměmi aspirujícími na členství v EU. V neposlední řadě zasazuje výsledky analytické části práce do širšího kontextu a podrobuje kritické diskuzi, aby určila, zdali bylo udělení kandidátského statusu Moldavsku a Ukrajině ojedinělým postupem EU nebo zda jsou tyto země již dostatečně europeizované.
|
|
|
Kauza Lidice a politika paměti v České republice
Antonyová, Veronika ; Kubátová, Hana (vedoucí práce) ; Kalhousová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou mobilizace paměťové politiky v souvislosti s mírou kolaborace v Čechách s nacistickým Německem. Celý případ jsem zasadila do širšího kontextu vyrovnávání se s otázkou holokaustu v postkomunistických zemích. Proces a důsledky mobilizace paměťové politiky jsem analyzovala na konkrétním případu lidické kauzy. Blíže jsem zkoumala, jaké konkrétní dopady má špatné a nepřesné vyrovnání se s historickou minulostí na současnou politickou scénu a veřejnost v České republice. Klíčová slova politika paměti, mobilizace paměťové politiky, holokaust, kolaborace, Lidice, europeizace
|
|
|
The influence of the coordination of the foreign policy on economic diplomacy of the member states of the EU
Pavlová, Pavlína ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Cieľom bakalárskej práce bolo kriticky zhodnotiť vplyv členstva v EÚ na ekonomickú diplomaciu SR na základe analýzy strategických dokumentov ekonomickej diplomacie SR a oficiálnych vyhlásení jej relevantných aktérov. Analytickej časti predchádzalo teoretické vyčlenenie použitých pojmov europeizácia a ekonomická diplomacia. Ďalej nasledoval krátky úvod do fungovania ekonomickej diplomacie v podmienkach SR. Vo vybraných dokumentoch boli následne zmeny skúmané na troch úrovniach a to (1.) na úrovní stratégií ekonomickej diplomacie, určujúcej zameranie a smerovanie ekonomickej diplomacie. Zároveň boli analyzované (2.) úlohy ekonomickej diplomacie a ako posledný faktor bol sledovaný (3.) tlak na inštitucionálne zmeny v organizácii aktérov ekonomickej diplomacie na domácej úrovni. Práca následne v chronologickom poradí skúmala zmeny vo vybraných oblastiach v dôrazom na obdobie SR ako členskej krajiny EÚ. Jednou z výskumných otázok stanovených v úvode práce bolo zaradenie pozorovaných prejavov europeizácie do typológie vymedzenej Tanjou Börzel. Na základe zistených poznatkov môžeme konštatovať, že miera domácej zmeny bola nízka a v zásade prebiehala v súlade so strategickými záujmami štátu.
|
|
|
Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie
Pluhařová, Jana ; Drulák, Petr (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "Evropeizace politického systému federálního státu: případová studie Belgie" zkoumá potencionální vliv Evropské unie na federální uspořádání Belgie. Časové vymezení práce od Maastrichtské smlouvy reflektuje dva paralelní procesy - na jedné straně prohlubování evropské integrace a na straně druhé postupnou federalizace Belgie s výrazným přenosem pravomocí z rukou federální vlády směrem k federovaným jednotkám. Kombinace těchto procesů vedla k paradoxní situaci, kdy evropská integrace posiluje pozici federální vlády i přes neustálý tlak federovaných jednotek na další decentralizaci pravomocí. Cílem práce je odpovědět na dvě otázky. Za prvé, jaký je vliv evropské integrace na vztahy mezi federální vládou a federovanými jednotkami, a za druhé, zdali evropská integrace posiluje nebo spíše oslabuje roli federální vlády vůči federovaným jednotkám - regionům a komunitám. Práce také předpokládá, že je Belgie vymykajícím se případem. Pro teoretické ukotvení práce byly vybrány dva typické případy federací - Německo a Rakousko. V obou těchto zemích evropská integrace pouze konsoliduje stávající vztahy mezi federální vládou a samosprávnými celky, zatímco v Belgii je zcela mění. Ústavně nastavený duální charakter belgického federalismu má v praxi pod vlivem evropské integrace spíše kooperativní...
|
|
|
Dopad procesu europeizace na Španělsko
Urban, Traian ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent) ; Abrhám, Josef (oponent)
Tato disertační práce analyzuje dopad procesu europeizace na Španělsko. Hledá odpovědi na otázky, jaké španělské instituce byly nejvíce ovlivněny po vstupu Španělska do ES/EU a jaké politické priority se z pohledu španělské politické agendy podařilo včlenit do agendy Evropské unie. Analyzuje nejvýznamnější dopady a zdůrazňuje institucionální změny, které se staly za účelem splnění evropských politických požadavků. Pomocí analýzy vybraných nástrojů práce dochází k závěru, že členství Španělska v ES/EU mělo významný dopad na domácí institucionální strukturu a fungování politického systému. Navíc ukazuje, že Španělsko bylo v určitých situacích schopno prosadit své národní zájmy a ovlivnit proces evropské integrace v oblastech jeho prioritních zájmů. Na druhou stranu práce také dochází k závěru, že nárůstem počtu členských států a dopadem ekonomické krize Španělsko začalo ztrácet tvůrčí sílu charakteristickou do roku 2004. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Europeizace českého trestního práva procesního
Fabianová, Zuzana ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem rigorózní práce je europeizace trestního práva procesního v prostoru Evropské unie a v České republice. V práci je vedle obecných otázek europeizace trestního práva, včetně vymezení pojmu europeizace trestního práva, nástinu historického vývoje a vymezení základních pramenů práva, zaměřena pozornost na vybrané nástroje europeizace trestního práva procesního, institucionální rámec spolupráce a postavení obětí a poškozených trestnou činností. Závěrečná kapitola se věnuje problematice základních práv a svobod v trestním řízení v procesu europeizace trestního práva procesního se zaměřením na judikaturu Soudního dvora Evropské unie.
|
|
|
Europeizace trestního práva
Martinů, Iva ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce podává výklad o europeizaci trestního práva. Cílem práce je přiblížit vývoj europeizace v rámci Evropské unie, zanalyzovat současný právní stav a dále se zaměřit na instituce prosazování práva. Práce je rozdělena do tří kapitol. Úvodní kapitola se zabývá samotným pojmem europeizace trestního práva a posléze rozebírá vývoj policejní a justiční spolupráce v trestních věcech v prostoru Evropské unie. Poté se práce soustředí na judikaturu Evropského soudního dvora, jež měla na vývoj europeizace velký vliv. Druhá kapitola rozebírá současný právní stav a největší změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Pozornost je věnována harmonizaci trestního práva hmotného a procesního, novému institutu tzv. záchranné brzdy a rozšíření pravomoci Evropského soudního dvora. Další část této kapitoly je zaměřena na problematiku přistoupení Evropské unie k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod a zabývá se též Listinou základních práv Evropské unie. Na závěr druhé kapitoly je provedeno stručné shrnutí. Třetí stěžejní kapitola této práce se věnuje institucím prosazování práva a je rozdělena na tři části. První část pojednává o Europolu. Nejdříve je rozebrán jeho vznik a právní základ, struktura, působnost, pravomoci a kontrola činnosti. Posléze je zhodnoceno fungování této instituce a nakonec zanalyzován...
|
|
|
První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě
Kašpar, Mirko ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Diplomová práce "První a druhé irské referendum o Lisabonské smlouvě" je komparativní případovou studií, která s využitím konceptu evropeizace analyzuje příčiny, které vedly ke změně názoru irských občanů na Lisabonskou smlouvu mezi lety 2008 a 2009. Zatímco při prvním hlasování v červnu 2008 Irové smlouvu v referendu zamítli, o 16 měsíců později ji výraznou většinou přijali, když pro ni hlasovalo téměř o půl milionu voličů více. Práce objasňuje, jaké faktory způsobily zcela odlišný průběh a výsledek, zkoumá názory jednotlivých aktérů, jako jsou politické strany, vláda, odbory, zájmová sdružení či významné firmy, sleduje průběh kampaně před referendem, shrnuje a analyzuje výsledky a následné reakce na domácí i unijní úrovni. Ze zjištěných skutečností je vyvozeno, že za změnou postoje Irů stály především vnější vlivy. Na jedné straně tlak ostatních členských států unie i EU jako celku na dokončení procesu institucionální reformy a také jednoznačné odmítnutí opakování scénáře z roku 2005, kdy byla po nesouhlasu Francie a Nizozemska ukončena ratifikace Ústavy pro Evropu. Na druhé straně přijetí tzv. irských záruk, kterými se Evropská rada snažila reagovat na nejčastější výhrady a obavy Irů, a také počátek globální finanční krize, která na Irsko silně dopadla právě na přelomu let 2008-2009 a připomněla tak na...
|
host ::
RSS.